You are hereJak blufovat v archeologii - být archeologem

Jak blufovat v archeologii - být archeologem


Obrázek uživatele Paul Bahn

By Paul Bahn - Posted on 10 Únor 2014

Vyžaduje to prazvláštní vlastnosti věnovat celý život problémům jejichž řešeni je v nedohlednu, a hrabat se v odpadcích dávno zemřelých lidí: napadají nás slova jako "masochisti", "šťouralové" a totální "cvoci". Právě proto je výstřednost známkou této profese. Stejne je to se závislostí na alkoholu (archeologii by ve skutečnostibylo možné považovat za synonymum pro alkoholismus).

Tento fakt můžete připsat buď potřebě archeologa utápět smutky tváří v tvář neřešitelnym problémům, nebo akutnímu zahanbení nad praktikovámm této prapodivné a často zcela neplodné profese...

V oblíbených představách archeologové vyhlížejí jako banda roztržitých ztracených existencí pokrytých prachem a pavučinami. Blufér však s vědoucím úsměvem neopomene zdůraznit, že to nemusí být vždy pravda - někteří z nich trpí pouze mírnou formou roztržitosti a pár jich je docela čistých. Typického archeologa poznáte podle plnovousu, zahnuté dýmky, vytahaného svetru nebo trika a sandálů či pohorek (u žen samozřejmě některe z techto charakteristických rysů odpadají). Dýmka je obvykle zálibou sloužící k tomu, aby navodila falešný dojem, že archeolog je něčím na způsob Sherlocka Holmese - což je klasická bluférská rekvizita. Vous jim propůjčuje vzezření moudrosti a vyzrálosti, ale většinou slouží k tomu, aby si ráno mohli místo holení pět minut přispat. Svetry jsou určené k zamaskování nesčetného množství tělesných nedostatků (většinou způsobených požíváním nadměrného množství piva), zatímco trika k nim naopak přitahují pozornost. Oblečení a obutí závisí na teplotě, podmínkách a platu a často je bez výměny nošeno celé dny a týdny. Je důležité předstírat, že příčinou této skutečnosti je odlehlost zdroje vody nebo prádelny a že to v žádnem případě není známkou nízké úrovně osobní hygieny nebo čirého nezájmu.

Když se jich zeptáte, proč se rozhodli zasvětit život právě tomuto oboru, většina archeologů začne lyricky básnit o:

  • své vášni pro minulost,
  • své touze přispět byť jen málem k tomu, aby byla sestavena skládačka o vývoji člověka a jeho historie.
  • někteří dokonce budou tvrdit, že - stejně jako Schliemann - se tomuto cíli zaníceně věnovali od dětství.

Nevěřte jim ani slovo: jako dobrý blufér byste měli být schopni poznat samolibé vychloubání na dvacet kroků. Kdyby byla skupina archeologů přenesena do minulosti ve stroji času, během pár hodin by jeden jako druhý šíleli a toužili by po klimatizaci, skutečném pivu a své vlastní verzi toho, jak to asi v minulosti vypadalo. Ve skutečnosti archeologie většinu lidí přitahuje z mnohem praktičtějších důvodů. Následuje výčet pěti hlavních:

1. Pobavit se. To je - při různých příležitostech - docela možné: dokonce se říká, že to je to nejlepší povyražení, při kterém na sobě můžete mít kalhoty.

2. Prožít dlouhou, aktivní, dobrodružství plnou dovolenou a setkávat se s lidmi opačného pohlaví. Pokud máte až po krk toho, že svůj volný čas trávíte poleháváním na pláži a čtením napínavého románu, a chcete uniknout z dosahu turistické vřavy, pak je pro vás ideálním řešením zajímat se o nějaké archeologické naleziště. Většina ředitelů vykopávek bude trvat na tom, že musíte zůstat nejméně čtrnáct dní. To proto, abyste nemohli v hrůze prchnout, až zjistíte, že jste pouhou neplacenou pracovní silou, polapenou ve skupině stejně uondaných lidí, z nichž mnozí svou práci kupodivu berou nesmírně vážně.

3. Moci studovat obor, který je obecně považován za mnohem příjemnější než všechny ostatní. Po skončení studia se někteří studenti rozhodnou pokračovat dál a získat titul PhDr. buď z čiré neschopnosti přijít na něco jiného, čím by se mohli zabývat, nebo proto, že prostě nedokáží vstoupit do reálného světa a najít si pořádnou práci. V průběhu tohoto procesu jich množství odpadá. Z těch, kteří přece jen získají kýžený titul,jich nakonec většina zjistí, že v archeologii nemohou nalézt uplatnění, že promarnili několik let a že jediné, co jim zbývá, je stát se účetním nebo daňovým revizorem. Zde jejich vášeň pro minulost rychle vyprchává, aby byla nahrazena mamonem a středním věkem.

4. Vydělat si na živobytí (nedoporučuje se, pokud vaše materiálni potřeby nejsou minimální). Jak řekl Champollion, archeologie je krásnou milenkou, avšak s bídným věnem.

5. Udělat kariéru. To v žádném případě není snadné, protože kariéra archeologa spočívá od samého začátku v ruinách. Kariéru archeologa lze považovat za úspěšnou, když se archeolog stane:

  • národní celebritou (zřídkavé),
  • mezinárodní celebritou (velmi zřídkavé),
  • nebo boháčem (extrémně zřídkavé - "bohatství" a "kariéra archeologa" jsou pojmy takřka neslučitelné).

Toho lze obyčejně dosáhnout tím, že učiníte důležitý objev, který přitáhne pozornost široké veřejnosti. V podstatě všichni dnešni profesionálnl archeologové zdůrazňují, že nejsou lovci pokladů, ale vědci pídícími se spíš po informacích než po hmotných předmětech. Proto v jakékoli konverzaci zaměřené na poklady může blufér hodně získat tím, že soucitně a s velkou blahosklonností poznamená, že dnešní archeologové nekopou v zemi proto, aby věci nalézali, ale aby je zkoumali. To je obvykle pravda, ale je také na místě říci, že jakýkoli archeolog by bublal radostí, kdyby nalezl něco, o čem by se ukázalo, žeje to důležité nejenom jako předmět, ale také by to přitáhlo pozornost veřejnosti jako věc nesmírné hodnoty. A protože jen málo objevů, pokud jsou prezentovány střízlivě, vzbudí u průměrného televizního diváka nebo vyznavače čtení z tabulky víc než jen unuděné zívnutí, archeologové se musejí vyzbrojit terminy jako: první, nejstarší, největší, nejzachovalejší, nejbohatší, nejkrásnější a podobně.

Dalším účinným chytákem je dát nález do souvislosti s odvěkými oblíbenými tématy jako:

  • sex.
  • obětování,
  • kanibalismus.

Rovněž mějte na paměti, že publiku pramálo záleží na anonymních předcích, a je tudíž nesmírně důležité dát nález do souvislosti s nějakou dobře známou historickou nebo legendární postavou, nejlépe královského původu (nejoblíbenější je král Artuš). Objev bůhvíkolikáté římské kostry nebo perské mísy nevzbudí žádný zájem. Pokuď je však prezentujete jako babičku Julia Caesara nebo plivátko samotného Atahualpy, dostanete se na přední stránky novin a možná i do televize. Vaši kolegové se mohou jízlivě usmívat, až však uvidí všechno to veřejné uznání a finanční ocenění, které vám váš objev přinesl , budou zelení závistí. Jako bluféři byste se ke všem, kteří se takto snaží získat pozornost, měli stavět pohrdavě, jako k teatrálním a ambiciózním kariéristům bez skrupuli. Pokud ze stejné věci někdo obviní vás, měli byste vysvětlit, že tyto věci jsou bohužel nutným zlem potřebným k tomu, aby archeologie zůstala na očích veřejnosti, a že vy sami jste svolili, aby vaše práce byla pochválena veřejnými sdělovacími prostředky, jen s velkou neochotou a bez jakékoli postranní myšlenky, že by to mohlo napomoci vaší kariéře.
Proto by vás nemělo překvapit, když zjistíte, že každý, kdo bere archeologii jako profesi, je - nebo se zákonitě musí stát - dokonalým bluférem.
STUDENTI jsou novici v blufování, kteří se pokoušejí naučit základům předmětu , aby se mohli problufovat
zkouškami až ke kariéře či alespoň k titulu. Musejí něco přečíst, něco napsat, ale také se zúčastnit zcela přízemní práce v terénu, aby získali zkušenosti a vetřeli se do přízně svých vyučujících.
LEKTOŘI obvykle bývají mimořádně pracovně vytíženi, a proto od nich nelze očekávat, že budou myslet a zároveň budou originální. Jako zkušeným bluférům se jim daří přesvědčovat své posluchače o tom, že vědí spoustu věcí mimo svůj vlastni vědní obor. Na rozdíl od vyučujících ve většině jiných předmětů jejich skutečná práce začíná o letnich prázdninách, kdy mohou provádět výzkum, řídit práci v terénu nebo konečně začít psát knihu, do které se hodlají pustit už kolikátý rok. Jejich hlavním cílem je dostat vyšší plat a mít co nejméně práce.
STARŠÍ AKADEMIKOVÉ, tj. pokročilí bluféři. Jakmile dosáhnete těchto závratných výšin, je možné usadit se a odpočívat na vavřínech: například jistý ředitel archeologického institutu v severní Anglii nedělá vůbec nic od té doby, co před dvaceti lety napsal svou tezi, a proto dostal přezdívku "Trombóza" (sraženina, která blokuje systém). Jiní čeří vodu tím, že neustále produkují variace na stále stejné téma. Jeden či dva dokáží i nadále originálně myslet a být tvůrčí, jedná se však o výjimky, které v naší knize o blufování nemají co dělat.
Všimněte si, že u žádné z těchto pokročilýcb pozic se nedostává ani špetka uznání sekretářkám, které jsou těmi nejdůležitějšími osobami v akademické arcbeologji, protože obvykle se jedná o ty nejrozumnější lidi v daném oboru, kteří dělají veškerou namáhavou práci a bez nich by většina akademiků a odděleni prostě nemohla existovat.
Profesionální archeologové musejí složit slib cbudoby, třebaže ne - naštěstí - mravní čistoty a zdrženlivosti. Jako hubení co do prostředků (třebaže ne co do břich) musejí neustále žebrat o příspěvky:

  • na vedení vykopávek,
  • k návštěvě konferencí,
  • na publikaci svých děl.

Měli byste vědět, že takoví žadatelé nikdy neřeknou pravdu o nízkém stupni důležitosti nebo originality projektu, ale vždy podtrhnou možnou životně důležitou a fascinující povahu své práce.

Je smutnou pravdou říci. že:

  • jediným způsobem,jak si v arcbeologjj přijít na pěkné penize, je stát se profesorem;
  • jediným způsobem, jak si přijít na ještě lepší peníze,
    je nosit těsné džíny a módni strniště na bradě/na hrudi, dostat se do televize, hovořit se zaníceným nadšenlm a přivést publikum blufováním až k přesvědčení, že jste špičkou v oboru;
  • jediným způsobem, jak získat nesmírné množství peněz, je napsat knihu Klan jeskynního medvěda.

Poslat nový komentář

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.
CAPTCHA
Toto pole je tady proti hajzlíkům spambotům.
Fill in the blank

Starší články

Rychlý link na články starší jednoho měsíce.

St, 03/26/2014 - 13:08
Út, 02/18/2014 - 21:26
Po, 02/10/2014 - 19:14
Ne, 02/09/2014 - 08:33
Ne, 11/24/2013 - 05:35
Ne, 09/08/2013 - 23:37
Ne, 09/01/2013 - 00:28
St, 08/21/2013 - 13:49

Anketa

Přijde ZIP o.p.s o licenci?
Ne, Archeologický Ústav je bezzubej (jako vždycky)
47%
Ano, Jiráň je Jedi české archeologie
21%
Nedopadne to "nijak", jsme v České republice...
33%
Celkem hlasů: 43